Bára Zítková
Jáchym Zítek

Leden 2018 - Co dál se závody?

Nedávná minulost

Začátek roku 2017 jsme ještě dojížděli formu z konce závodního 2016, a dařilo se. Na Českém poháru U14 Bára měla další zlato, ačkoliv byla v U14 nejmladší a lezla s o rok staršími děvčaty, dokonce se jí povedlo porazit i o rok starší Markétu Janošovou. Vyhráli jsme pak několik dalších závodů, od jara pak následoval odpočinek. Vlastně až do podzimu Bára nelezla a ani netrénovala. Na podzim jsme se začali rozlézat, trochu potrénovali a začali se opět snažit. No, moc se nám do toho nechtělo. Chyběla chuť a nadšení. Během tří měsíců se ale Bára rozlezla natolik, že přelezla několik cest 7c na OS, a do pomyslného deníčku si zapsala další osobní rekord – ve dvanácti letech přelez obtížnosti 8a.

Aktuální stav

Předchozí tréninkové úspěchy a dosažení vysoké mety by nás asi mělo řádně popostrčit. Přeci jen, 8a je už celkem slušná klasa. Jenže, tak nějak se stal opak. V poslední závodní sezoně ze všech závodů s přehledem a velkým náskokem vždy zlato. Už se to stalo poněkud nudné a přínos žádný.

Onsighty 7c a přelez 8a? Super, ale co z toho? Mě to přestalo bavit už před třemi lety, já sám jsem nelezec, dělám to jen kvůli Báře, která chtěla. Ale tentokrát to už přestalo bavit i Báru. Měli jsme v kalendáři pár závodů v Rakousku a Německu, ale ani jednomu z nás se na ně nechtělo. Šest hodin řídit, celý den sedět v tělocvičně a čekat a zase šest hodin řídit, zatímco bych třeba mohl být venku se psem, mi přišlo úchylné. A Bára? Když jsem jí můj názor opatrně sdělil, ani neposmutněla, jen radostně prohlásila, že super, že půjde na koně.

Jak z toho tedy ven? Probrali jsme, co se dalo, a náš závěr byl celkem jednoduchý – dětská léta se závodním lezení byla fajn, dostat se na špičku se Báře podařilo, udržet se v ní zvládáme s přehledem také. Ale stojí to za to? Nutná je spousta námahy a dřiny, vše je podřízeno lezení, negativní vliv na zdraví je nezanedbatelný, neustálé otravné čekání a cestování, vysoké náklady… A k čemu to všechno? Z hlediska krátkodobého fajn pocit na bedně. To je asi tak vše, protože radost z pohybu můžeme mít i na koních, na lyžích nebo na kolech. A nebudeme u toho trávit všechen čas v zaprášených halách a tělocvičnách.

Tak tedy hledisko dlouhodobé? Vyhrávat tady nebaví Báru už teď, takže trénovat a makat na to, aby se pak plácala v malém českém rybníčku, je nesmysl. Závody mezinárodní? Světový pohár nebo Mistrovství světa? Asi nejsme ty správné závodní typy. Radost můžeme mít i z mnoha jiných věcí, než třeba z případného zlata z MS/SP. V hlavě to má Bára v pořádku, takže podstupovat to všechno z nějakého vnitřního nutkání nemusí, a malé sebevědomí a potřebu sobě i okolí dokazovat, že je nejlepší, také nemáme. I kdyby vyhrála MS/SP, má to nějakou (a pro nás pochybnou) hodnotu akorát tak ve velmi úzké lezecké komunitě, nikoho jiného to nezajímá, prostě hodnota nula. A i kdyby to nějakou hodnotu mělo, převýší ta hodnota vložené prostředky a náklady?

Závodní lezení je v žalostné situaci. Pokud chce závodník uspět, musí tomu obětovat vše a věnovat se tomu naplno, závodit jen občas nemá smysl, a celá sezona SP/MS vychází na stovky tisíc. Vzhledem k nezájmu veřejnosti o tento sport zde ale finance nejsou a musí se to těžce dotovat z vlastní kapsy. Já osobně nevidím jediný důvod, proč bychom to měli dělat. Zaplatit stovky tisíc za rok jen proto, abychom mohli říci, že jsme někde v tělocvičně přelezli kus překližky nejrychleji nebo nejvýše?

Takže jsme s Bárou po cca třítýdenním rozmýšlení dospěli ke shodě, že žádný důvod nebo motivaci k tomu, abychom i nadále se závodním lezením pokračovali, nemáme.

Na léto tedy plánujeme opět mnoho sportu a nejrůznějších aktivit, ale závody v plánech už nejsou. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy, ale v dohledné době závodní lezení a závody opravdu ne.

Konec sezony 2016
Tak, a je to za námi. Loni Bára sezonu vynechala, letos trénovala a závodila naplno. A na výsledku se to projevilo velmi dobře. V sezoně 2016 jsme absolvovali celkem 18 závodů. Nevyhýbali jsme se žádné obtížnosti, lezli jsme závody ze série Českého poháru, byli jsme na Mistrovství ČR, zajeli jsme i na Slovensko na Mistrovství SR, lezli jsme na laně i na boulderech, dokonce jsme občas lezli ve starších kategoriích, jednou dokonce v mládeži do 15 let. A výsledek? Z osmnácti závodů získala Bára celkem osmnáctkrát zlato. Na všech závodech byla Bára první, ani jednou druhá nebo horší.

Soutěž o nej bednu :-)

Na závodech se dá vidět ledasco. A jedna ze zajímavých věcí je vždy vyhlášení, v tomto případě konkrétně stupně vítězů. Někde mají klasicky bednu, někde měli basy od piva přehozené látkou, někdy je však improvizace opravdu orginální. Třetí místo obsadili spolenčně všichni pořadatelé závodů, kterých jsme účastnili, kromě... kromě Berouna a Ruzyně. Druhé místo jsme přiřadili Berounu, ačkoliv cvičební nářadí v tělocvičně je samozřejmě pochopitelné.

A první místo obsadila bezkonkurenční Ruzyň. Ačkoliv pořadatel má klasické stupně vítězů a leze se opět v tělocvičně, kde by se nějaké cvičební nářadí jistě našlo, na Štědrý den se to nikomu vytahovat nechtělo, takže se na sestavu podívejte sami :-)

Lezení neznámého aneb jak na V9
To takhle asi v půlce prosince nastavěli kluci na BW nové bouldry a my je hned nedočkavě zkoušeli ještě dříve, než je kluci označili. A zrovna tam Vilda Chejn a Petr Andrla něco pokusovali, a protože se s Bárou všichni znají, přibrali ji k sobě. Bára se před kluky trochu předváděla a kluci jí dost hecovali, takže nakonec se Báře přelez zadařil. Bylo to dost těžké, kombinace převisu a kolmice, obřích koulí a lištiček, Bára si fakt mákla. Když jsme pak po týdnu přišli, nestačili jsme se divit. Boulder měl označení V9 (7B+/7C), takže to byla Bářina nová maximálka.

ROCK EMPIRE lezecké závody podzim 2016

Závody následovaly poměrně brzy po MČR a i když Bára v tréninku již polevila, dobrá forma ještě trvala. Po domluvě s organizátory lezla Bára nejen ve své skupině U12, ale mimo soutěž i U14. Stavěči odvedli skvělou práci, atmosféra byla super, závody Báře opravdu sedly, takže to lezlo více méně samo. V U12 Bára jako jediná topovala kvaldy i finále, v U14 také, takže závody pro nás dopadly dvojitým vítězstvím.

Děkujeme za další fajn závody a těšíme se na další ročník.

Prodáme starší lezečky

Jak tak uklízíme, našli jsme doma mnoho párů starších lezeček. Nepoužitelné jsme vyhodili, dobré a nebo částečně použitelné nabízíme k prodeji. Některé z lezeček jsou ve stavu, kdy se s nimi dá okamžitě lézt, jiné je potřeba nechat podrazit (oprava za cca 330 - 460 Kč za pár, lezečky jsou pak prakticky jako z obchodu), v každém případě však lezečky vyjdou podstatně levněji, než nové. A pro normálně lezoucí děti budou sloužit ještě naprosto v pohodě. Pro podrobnosti klikněte na fotky, lezečky můžeme předat osobně na BW.

Tendon Mistrovství ČR mládeže U14
Uf, je to za námi. Dva závody ve dvou týdnech, ke kterým směřovala celá půlroční příprava. Bylo to těžké, bylo to náročné, občas bolestivé, občas na infarkt, ale povedlo se :-) Účast na MČR byla téměř totožná s účastí na ČP – všechny dobře lezoucí holky včetně jedné velmi dobré lezkyně z Polska. Lezlo se v klasickém formátu dvě kvalifikace a jedno finále. Kvalda nebyla extra těžká, z prvního místa postupovaly 3 holky - Bára, Hanka Šikulová a Martyna Szymańska z Polska. Ze špičky v kvalifikaci odpadla Bára Bernardová, která trochu doplatila na své silové lezení a v technické pasáži si špatně srovnala nohy a nechala se zhoupnutím vyhodit, Hanka s Martynou však zalezly bezchybně. Finále lezla Bára předposlední. Relativně lehký začátek finálové cesty poslal skoro až k topu jednu z prvních finalistek, Báru Bernardovou, kde však ve stropě opět spadla kvůli absenci techniky i síly. Pak holky padaly a padaly. Když došla řada na Martynu, opět stálo za to se dívat. Martyna však nezvládla strop a spadla ještě před Bárou Bernardovou. A nyní Bára – leze, leze, leze, přelezla klíčové místo, síly měla dost, technicky to také vyšlo, ve skoro neuvěřitelné pozici se natáhla do topu, přidala druhou ruku a drží!!! Tak teď už jen Hanka Šikulová. Hanka leze pomalu, rozvážně, všichni jí fandíme, často však odpočívá a máguje, takže už je jasné, že i kdyby topovala, Bára zvítězí na čas, ale stále má Hanka šanci na stříbro. Ve stropě se však projevily následky nedávné nemoci, nakonec chybí síla i vůle a Hanka padá na stejném místě, jako Martynka. Hanky je nám líto, to druhé místo jsme jí moc přáli. V každém případě však výsledek byl jasný – Bára z Mistrovství České republiky 2016 v kategorii U12 bere ZLATO!!! Děkujeme organizátorům i sponzorovi celého mistrovství, firmě Tendon, která pro vítěze věnovala 60m lano Tandon Ambition 9.8. Foto: Jarek Šikula

Český pohár mládeže U14 - Prague Color Climbing Festival

Jeden z vrcholů sezony 2016 se odehrál 8.10. v lezeckém centru SmíchOff. Na Smíchově vždy měli super cesty i skvělou atmosféru, tentokrát byl závod zařazen i do Českého poháru mládeže U14, takže získal na důležitosti. Jen v Bářině kategorii bylo 35 holek, z nejlepších lezkyň nechyběla žádná. Pořadatel pro závodníky připravil 6 cest, 4 byly lehčí, jedna střední a jedna celkem těžká. Několik závodnic včetně Báry topovalo 5 cest, rozhodovala tedy cesta poslední. Byla hodně technická a hodně těžká. Jako jediná se do topu dostala jen Bára, takže ze závodů brala zlato. Když jsme se tam byli podívat po závodech, cesta byla značena 9UIAA… Slušná práce od Báry.

Boulderové závody Slaný 2016

Na závody do Slaného jsme se docela těšili, byli jsme zde již dva roky zpět, a vše bylo super. A povedlo se to i letos. Podium na náměstí bylo opravdu velké, počasí slunečné a krásných 25 stupňů, takže ideální podmínky. Trochu nám dobrý pocit kazil jen zdravotní stav, protože Bára byla několik dní před závody nemocná a prakticky od tři dny zpět vůbec nejedla. Nejdříve jsme váhali, zda máme jezdit, ale máme to kousek, takže nakonec jsme se rozhodli, že to zkusíme, když první jeden dva bouldery ukáží, že to nejde, tak že to vzdáme. Nakonec to vzdávání ale nebylo potřeba.
Stavěči to postavili lehké a celkem nenáročné, čtyři bouldery byly na úrovni lehké rozlezovky, jeden boulder byl takový techničtější rajbas. Poslední boulder byl takový střední, muselo se v něm trochu zabrat, podle Báry to byla taková V5. Závody tedy Bára odlezla stylem šest topů na šest pokusů a pak nervózně pokukovala po kamarádkách, zda se ještě poleze superfinále, nebo zda může jít blbnout. Kamarádky ale nejen že měly více pokusů, ale ani některé cesty netopovaly. Na druhém místě nakonec byly jen čtyři topy a jedna zóna. Podobný výsledek měli i kluci, takže Bára jako jediná z U12 přelezla vše. Po závodech si pak pro radost přelezla ještě pár cest od U14/U16, a jeli jsme domů :-)

Voda zase jinak
Minule jsme byli v Praze na vodě nahoře, tentokrát jsme to vzali odspodu. Hodili jsme si kajaky u Mostu Barikádníků a pomalu a v klidu dojeli přes Štvanici až pod Karlův most, projeli jsme si Čertovku a zase se vrátili zpět :-)

Znovu voda

V červenci jsme byli s kamarády na vodě, konkrétně na Ohři v okolí Karlových Varů. Krásná příroda, ale z počátku jsme byli velmi zklamáni pomalostí vody a celkovou malou akčností. Ale alespoň se Bára celou dobu se těšila na vychvalované peřeje, které jsou prý "super".
Asi máme hranice a adrenalin trochu jinde, i ten Hubertus byl drnc drnc a to bylo vše :-( Tak jsem Báře slíbil, že po návratu do Prahy ji vezmu někam, kde se to bude hýbat trochu více. Se stojatou vodou jsme se seznamovali v únoru ve vodě s ledovou tříští, pro seznámení s vodou tekoucí nám tedy připadal adekvátní přiměřený závodní kanál. A výsledek? Video napoví :-)

A závěr z dovádění? V Bára se stala členkou jednoho z pražských kajakářských oddílů a od září začíná s regulerním tréninkem.

Voda zase jinak
Minule jsme byli v Praze na vodě nahoře, tentokrát jsme to vzali odspodu. Hodili jsme si kajaky u Mostu Barikádníků a pomalu a v klidu dojeli přes Štvanici až pod Karlův most, projeli jsme si Čertovku a zase se vrátili zpět :-)

Další pokrok v boulderech?

Kromě lana stále i bouldrujeme. Nedávno přelezla Bára několik cest V7, ale teď k tomu přidala nový osobní rekord - čistý přelez obtížnosti V8.

Mistrovství Slovenska v lezení na obtížnost U14

O Mistrovství Slovenska v lezení na obtížnost U14 jsme se dozvěděli náhodou jen několik hodin před uzavřením registrace, tedy dva dny před závody. Slovenské a polské soupeře jsme neznali, ale v seznamu z webové předregistrace figurovala celá česká špička. A to téměř ve všech skupinách. Rychle jsme zhodnotili, v jaké fázi tréninku se asi tak nalézáme, a usoudili jsme, že bychom to mohli zkusit.

A opravdu, v naší U12 přijela Hanka Šikulová, Bára Bernardová, Elena Benešová… všechno holky, které se umisťují v ČP na příčkách nejvyšších. Byli jsme v Bratislavě na stěně K2 poprvé a musím napsat, že stěna vypadá opravdu dobře. Tak teď ještě co vymysleli stavěči. Kvalifikace byla ve formátu 3 kvalifikační cesty a jedna finálová. Od pohledu vypadaly kvalifikační cesty hodně dobře. A když se začalo lézt, dojem se potvrdil. Slovenští stavěči odvedli skvělou práci. Obtížnost byla na úrovni špičky U12, děti se rozřazovaly prakticky těsně pod topem. První cestu toply asi jen tři holky, druhou cestu dvě holky zakončily skokem z chytu pod topem, zbytek se rozřadil níže, v poslední cestě topovala jen Bára (dokonce jako jediná nejen z holek, ale i kluků), ostatní holky se roztřídily o pár chytů níže. První cesta byla normál, druhá spíše silová, třetí byla hodně o technice. Po ukončení kvalifikace se ukázalo, že mezi finalistkami je pouze jedna Slovenka, zbytek byly závodnice z Česka a jedna holčina z Polska. Bára postupovala z prvního místa.

A následovalo finále. Tady si myslím, že ve finálové cestě udělali stavěči zásadní chybu. Výlez z převisu byl dost technický a byly k němu potřeba nohy. Pro dospělého to problém nebyl, ale děti tam nohy neměly. Několik závodnic dolezlo do stejného místa, ale jen tři se zmohly alespoň na to, aby problematické místo zkusily dát dynamicky. Pokus byl předem odsouzen k neúspěchu, ale bylo za něj do hodnocení plus. A to rozhodlo. Tři závodnice měly stejný výsledek, rozhodovalo tedy pořadí z kvaldy. A tam byla Bára první, takže z Mistrovství Slovenské republiky U14 v lezení na obtížnost 2016 si Bára přivezla zlato. Druhé a třetí místo obsadily také závodnice z Česka, na druhém místě skončila Bára Bernardová, třetí místo patřilo Hance Šikulové.

Z mého hlediska se jednalo o jedny z nejtěžších a nejvyrovnanějších závodů z poslední doby, rozhodovaly opravdu maličkosti. Děkujeme všem soupeřkám, zejména pak kamarádkám Hance Šikulové a Báře Bernardové za vzájemnou podporu a kamarádskou atmosféru.

Další milník za námi? 7c na prvním :-)

Za nedlouho má Bára narozeniny a tak opět nastává dohánění restů. A jedním z nich bylo natočení naší zatím nejvyšší obtížnosti na laně. A co je naše maximum? Cca čtyřii měsíce zpět přelezla Bára na Smíchově cestu obtížnosti 9 UIAA. A než jsme si ji zvládli natočit, cestu sundali. Další devítky byly problém, protože skoro vždy Báru vyřadila výška. V této obtížnosti stavěči s malými lezci již moc nepočítají, a tak jsme vždy skončili na tom, že Bára nedosáhla. Máme řadu 7b a 7b+, některé i OS, dokonce máme na BigWallu přelezeno jedno 7c+, ale tam si Bára musela zkrátit nohu, takže to nebereme jako čistý přelez.

Ale nakonec se povedlo. 14 dní zpět, při naší druhé návstěvě lezeckého centra Třináctka, Bára pokořila Maryšu. Maryša byla hezká, červenala se a postaral se o ní Viktor Pařízek. V návrzích klasifikace a komentářích od lezců se objevovalo dokonce 7c+, ale nakonec je oficiální značení 7c. I tak je to hezké. Pokud se chcete podívat na přelez, níže je video.

S lezením Jáchym skončil, ale se závoděním ne.

Jak mnozí z našich kamarádů zaregistrovali, Jáchym už moc neleze. Našel si jiné zábavy a koníčky a přiznám se, že mu často závidíme. Zatímco my se trápíme někde v zaprášené hale, Jáchym je venku v přírodě u vody a užívá si klidu a pohody. Ale i to nese své ovoce, jak tak chodí chytat, všimli si ho u rybníka díky jeho šikovnosti a umu instruktoři z místního rybářského oddílu a po krátké domluvě vyrazil Jáchym na závody reprezentovat sebe i místní oddíl. A jak to dopadlo? Na celorepublikových závodech na Kyjském rybníku Jáchym nachytal opravdu hodně. A protože nevěděl, jak chytali ostatní, přišla pro něj opravdu nervní hodina, kdy rozhodčí počítali a počítali a nervozita stoupala...

...až nakonec vyhlášení začalo a Jáchym své jméno slyšel ve spojení, po kterém tak toužil, tedy při vyhlašování vítěze :-) Ačkoliv Jáchym závodil ve skupině do 18 let, podle výsledků zachytal nejlépe napříč všemi skupinami. Ke zlaté medaili a krásnému poháru s nápisem "Mistr Prahy v plavané" vyhrál i vytoužený prut právě na plavanou.

Dětské boulderové závody při ROCK POINT ČP

Tak se to povedlo. Dnes měla Bára s Jáchymem oslavu narozenin, takže celé odpoledne si užívala s kamarády u dortu a dárků, podvečer jsme si odkočili na Výstaviště a večer Barča pokračovala s oslavou se zlatou medailí :-)

Závody byly fajn, příjemná atmosféra, dobře postavené bouldery, a ačkoliv lezly U12 a U14 společně, odsýpalo to a všichni stihli vše. Bára měla všech 6 topů na 6 pokusů. Nebyla ale jediná, stejný výsledek měla ještě jedna kamarádka, takže byl ještě sedmý boulder jako superfinále. Tam Bára dolezla nejdále, zlato bylo její.

Děkujeme organizátorům i stavěčům.

Příprava na závody

Příští týden jsou na pražském Výstavišti další boulderové závody pořádané společně s ROCK POINT Český pohár v boulderingu. Na závody se těšíme, loni Bára vyhrála, letos by chtěla také. A jak tak trénujeme, tak se včera Báře povedla další V7 (FR 7a+). Tak snad se povede dobře zalézt i na závodech.

Ale nejen lezením je člověk živ, takže kromě užívání si na stěnách (tedy ne že by tréninky stěnách byly nějaké extra užívání) pokračujeme i s užíváním si na vodě. Jak to také může vypadat ilustrují fotky níže. Obě jsou z Vltavy v Praze, Vyšehrad a Pražský hrad určitě poznají všichni.

Bára v České televizi

Česká televize má vlastní pořad Lvíčata, ve kterém přibližuje dětem i jejich rodičům nejrůznější sportovní aktivity. Jeden díl byl věnovám i sportovnímu lezení a kromě reportáže ze závodů BigWall Open zde měla Bára svůj medailonek. Video o Báře je zde:

Celý pořad je možné shlédnout na stránce ČT Déčko - Lvíčata, díl s lezením byl vysílán 5. 3. 2016.

Lezení v roce 2016

Tak jsem zvědav, jak se naše lezení bude v roce 2016 vyvíjet. Loni jsme na jaře přestali s tím, že rok vynecháme, dáme si pauzu, a závodit začneme až zase letos. Nástup do roku 2016 byl fajn, na podzim Bára trochu potrénovala a začala vyhrávat všude, kam přijela. Viz. náš přehled závodů.

Jenže co s tím? Pár zlatých medailí, ale na druhé straně hodiny a hodiny strávené v prachu lezeckých hal a tělocvičen, v autě nebo čekáním na závodech. A přitom venku je tak hezky :-(

Už po ČP U14 jsme se rozhodli další ČP U14 v Jeseníku a Orlové vynechat. A pojedeme jen závody poblíž Prahy. No ale co čert nechtěl, jednoho hnusného únorového dne vykouklo sluníčko a nás nenapadlo nic lepšího, než vyrazit na vodu. Nikdy jsme na vodě nebyli, ale to přeci neva. Co je lepší na učení, než voda se zbytky ledové tříště? Nepřišli jsme na to, tak hurá, koupili jsme si kajaky a vyrazili na vodu. Bára má Intex Challenger K1, já jsem si koupil Gumotex Solar 410 C.

Vodu si užíváme, Bára nadšeně honí nutrie i se jen tak kochá krásou okolní přírody, já si jen tak jezdím, hlavně na focení přírody to bude super... jen na tréninky jsme nějak zapomněli. S Jáchymem plánujeme zase hodně na ryby na přehrady, Bára se už teď těší, jak bude jezdit s námi. K tomu koně a občas kamarádky. Dva roky zpět pro nás bylo lezení vším, letos nevíme, zda na něj zbude čas. No uvidíme :-)

BigWall Open 2016

Závody BigWall Open 2016 jsou za námi. Báře se dařilo, na naší domovské stěně získala zlato z obtížnosti i z boulderů.

Na podrobné informace o závodech se můžete podívat v článku BigWall Open 2016, jsou tam z U12 i videa ze všech cest na laně i ze všech boulderů.

Vyhlášení lano:

Vyhlášení bouldery:

Na co se teď těšíme?

První z ČP U14 je za námi a z dalších závodů ČP U14 jsou vypsané do Jeseníku a do Orlové. Ačkoliv jsme po loňském vynechání celého seriálu letos plánovali, že pojedeme na U14 všechny, rozhodli jsme se Jeseník i Orlovou vynechat. Ale letošní jaro vypadá z hlediska závodů velmi dobře i bez závodů ČHS.

Za 14 dní, v termínu 20. – 21. 2., budou velké dvoudenní závody na stěně BigWall. Jeden den lano na 20m vysoké stěně, druhý den bouldery.

A cca 6 týdnů potom, v termínu 2.4., budou závody na velmi hezké stěně v Ústí nad Labem. Byli jsme tam na závodech i na podzim a byly super. Krásná vysoká stěna, moc dobře postavené cesty…

A hned za 14 dní, 15. - 16. 4., má být Petrohradské Padání. Pokud bude dobré počasí a půjde to, zkusíme se tam zajet podívat.

Úkol zněl jasně - přežít

První závody ČP mládeže do 14 let v roce 2016 pro nás byly velmi zvláštní. Už podle místa konání (stěna FlashWall Olomouc) bylo zřejmé, že půjde o prestižnější, velmi dobře obsazené celorepublikové závody. S tím samozřejmě souvisí i příprava. No a ta právě tak trochu selhala. O vánocích si na boulderu Bára natáhla tříslo na noze a měla do začátku ledna vynucenou pauzu. Pak se nám povedlo realizovat asi dva nebo tři tréninky a Báru začalo bolet v krku. Takže jsme zrušili plánované boulderové závody v Havlíčkově Brodě a snažili se vyléčit. To se tak nějak povedlo. Po týdnu tréninku na stěně a pokusu o obnovu formy se ale Bára vrátila z tanečního kroužku s tím, že si opět natáhla třísla. Takže pauza a omezení tréninku. Pak následovaly asi dva tři tréninky a opět se přihlásila nějaká chřipka nebo co. Nic vážného, ale nařízen týden absolutní klid. No a když se koncem ledna a začátkem února vše uklidnilo a my mohli konečně začít trénovat, tak si Bára na celorepublikovém OVOVu (Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů) namohla při trojskoku a jeho tréninku stehna tak, že měla svalovou horečku a nemohla ani chodit. A to tři dny před závody. Ještě večer před závody měla problém sejít schody.

Už od půli ledna jsme sledovali předregistraci a trnuli, jak toto dopadne. 24 holek v kategorii, všechny konkurentky přihlášeny. A ještě dva dny před závody Bára nevěděla, zda vůbec bude moci lézt, a jak na tom vlastně je. Horší a „infarktovější“ přípravu na závody jsme ještě nezažili.
Nakonec to nedopadlo úplně hrozně. Nohy Bára v den závodů rozchodila a rozblbla při hrátkách se soupeřkami na stěně, takže nakonec byla schopná se i zvednout z dřepu. Lezení sice odpovídalo přípravě a vypadalo hrozně, ale nedopadlo to nejhůře. Z Českého poháru mládeže U14 si Bára přivezla zlato. Uf, ještě že je to za námi. Tak mizerný a nejistý měsíc před závody jsme ještě nezažili.

Video ze závodů:

Podzimní trénink

V rámci podzimního tréninku chodíme i tak trochu na boulder. Škoda, že nás na oficiálních boulderech limituje výška a rozpětí. Mnohem více, než v cestách na laně, zejména těžší bouldery obsahují hodně dynamických kroků a málo nohou i pro dospělé, takže Bára nemá šanci. Přesto se jí občas něco zadaří a sem tam nějaký boulder přeleze. Zde je video s několika V5 a V6 bouldery.

Škoda, že jsme video nenatáčeli o týden později, protože to po několika V6 Bára přelezla asi své zatím nejvyšší boulderové číslo - V7 (7B).

Starší články a videa

Původní obsah stránek na této doméně

Řecko a řecké ostrovy

Řecko

Od prvního pobytu na Krétě mi tato země učarovala a dovolené trávím prakticky jen tam. V současnosti tam toho mám procestováno poměrně hodně a své znalosti jsem shrnul na stránky Řecko v detailech. Jsou zde cestopisy, fotky, popisy středisek, tipy na výlety a celkově tisíce dalších informací z této země.

Počasí v Řecku a na Řeckých ostrovech:

Pokud už do Řecka pojedete,k podívejte se, jak tam je.

Kromě klasické předpovědi se na stránkách Řecko - počasí můžete podívat i na to, jak tam bylo kdykoliv v letech minulých. Je tam i historie počasí, takže jestli se chcete podívat, jaké počasí tam bylo třeba 20.7.1998, tak můžete.

Kromě počasí jsou tam i stručné klimatické podmínky: